1. Analýza složení těla

Měkká svalová tkáň = TBW + bílkovina

Suchá beztuková hmota = bílkovina + minerály

Beztuková hmota = TBW + bílkovina + minerály

Celková hmotnost = TBW + bílkovina + minerály + tělesný tuk

Celková tělesná voda se skládá z intracelulární (nitrobuněčná, v buňkách, tedy např. i ve svalové tkáni) a extracelulární (mimobuněčná, fyziologicky v mezibuněčném prostoru, ale také např. otoky).

Tělesná tuková hmota zahrnuje jak množství podkožního tuku, tak i viscerálního (útrobní, v dutině břišní – čím vyšší hodnota, tím vyšší riziko civilizačních chorob).

Beztuková hmota – jedná se aktivní hmotu. Zahrnuje vše, co není tuk, tedy svaly, vodu, kosti, orgány.

2. Analýza sval – tuk

Tato sekce slouží k rychlé identifikaci běžného složení těla. Je možné zde porovnat parametry celková hmotnost, hmotnost kosterních svalů a hmotnost tělesného tuku s normou (pro danou výšku a pohlaví) stanovenou WHO – normu lze v grafu najít jakožto hranici 100 %, dle ní stanovit, zdali se parametr nachází nad, pod či v normě.

Jedná se asi o nejpoužívanější sekci výsledného listu, díky rychlému zhodnocení.

Jak jej použít? Spojíme-li konce grafů, mohou nám vzniknout písmena C, I a D. Ideální je typ D, nejméně typ I.

Typ C

Většinou u osob s nadváhou či obezitou – u těchto osob je zapotřebí redukovat tukovou hmotu a mnohdy navýšit hmotu svalovou.

Může být typ C také u osob s váhou normální či dokonce nízkou (proto je nutné sledovat i normu pro celkovou hmotnost) – zde bývá příčina tohoto rozložení grafu velmi nízký podíl svalové hmoty a redukce tukové hmoty nemusí být nutná.

Typ I

Jedná se o vyvážené složení těla (konce sloupců grafu tvoří svislou přímku), nicméně je nutné přihlídnout, ve které části grafu vůči normě se nacházíme, jelikož se můžeme nacházet jak v hodnotách podváhy, tak i obezity.

Jeli „přímka“ v levé části grafu (pod normou), je ideální se zaměřit na budování svalové hmoty, jeli naopak vpravo (nad normou), znamená to, že svalové tkáně je dost, ale je zapotřebí zredukovat tukovou hmotu.

Typ D 

Tento typ je považován za ideální složení těla. Opět je třeba přihlídnout na fakt, ve které části grafu se písmeno D nachází. Např. když se nachází napravo, tak ačkoli podíl složení je ideální, může být tuková tkáň nad limitem normy a je třeba se zaměřit na její redukci.

3. Analýza obezity 

Tato analýza zahrnuje hodnotu BMI a procento tělesného tuku. Obě tyto hodnoty je možné v rámci sloupového grafu porovnat se stanovenou normou.

Lepším ukazatelem rizika obezity se jeví procento tělesného tuku, jelikož hodnota BMI při vyšším podílu svalové hmoty je zavádějící (tedy i sportovec s nižším podílem tuku a s hodně svalové tkáně se může dle výpočtu BMI jevit jako obézní).

4. Segmentální analýza

Díky výsledkům rozdělených do jednotlivých segmentů je možné zjistit problémové partie, či dokonce objevit svalové disbalance. Je zde možné sledovat rozložení svalové a tukové hmoty v jednotlivých končetinách a trupu.

Kromě množství hmoty v kg jsou uvedeny také procenta, kdy 100 % značí stanovenou normu a posuzuje se, jak moc se odchyluje od normy (a kterým směrem).

Tohle všechno by mělo Vašeho trenéra, výživového poradce a v neposlední řadě i Vás samotné zajímat, pokud je Vašim cílem zapracovat nejen na své postavě, ale také zjistit, kde ještě má Vaše tělo rezervy. Právě tyto výsledky Vám tak budou sloužit, jako součást podkladů ke správně nastavenému jídelníčku a cvičebnímu plánu.