Co se při pohybu s tělem vůbec děje?

SVAL(musculus), často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části. Sval je tvořen především svalovou tkání. Podle stavby a funkce se svalová tkáň dělí na tři základní typy:

• Hladké svalstvo zajišťuje pomalé a nepřetržité pohyby trávicí trubice, cévních stěn a dalších vnitřních orgánů.
• Svalovina srdce – myokard – představuje samostatný typ svalové tkáně, která čerpá krev do celého těla.
• Příčně pruhované svalstvo – Nejsilnější a nejobjemnější jsou kosterní svaly, které umožňují pohyb jednotlivých části těla. Svaly u mužů dosahují v průměru 36% svalové hmoty a u ženy zhruba 32%. U každého jedince je to ovšem rozdílné, např. takový kulturista může mít až 45% svalové hmoty v těle na rozdíl od člověka, který se téměř nehýbe.

My se teď budeme dále zajímat o svalstvo kosterní. O kosterním svalstvu se jinak hovoří jako o svalstvu příčně pruhovaném, neboť při pohledu pod mikroskopem tak skutečně vypadá. Jenom tento druh svaloviny podléhá naší vůli. Proto se pohybům řízeným přímo centrálním nervovým systémem říká pohyby volní. Kosterní svaly jsou protkány sítí krevních vlásečnic a mnoha nervovými zakončeními.

V lidském těle je asi 640 kosterních svalů. Kosterní sval se skládá ze svalových vláken, oddělených malým množstvím vaziva, jímž procházejí nervová vlákna a cévy krevní i mízní.

Svalová vlákna vytvářejí snopečky a snopce oddělené od sebe rovněž vazivem. Souhrn snopců vytváří svalové bříško, které je pokryto tenkou vazivovou blánou zvanou fascie. Svalové bříško na obou koncích přechází ve vazivové šlachy, jimiž se sval upíná na kostru.

Jaké jsou svalové funkce a jak je můžeme rozdělit podle pohybu?

• Agonista = sval vykonávající pohyb v určitém směru (hlavní vykonavatel pohybu)
• Antagonista = sval vykonávající opačný pohyb jako agonista
• Synergista = sval, který se zúčastňuje stejného pohybu jako agonista (sval pomocný)

Svaly můžeme rozdělit do několika skupin. Podle funkce se rozdělují na svaly TONICKÉ a FÁZICKÉ

TONICKÉ – POSTURÁLNÍ SVALY (obvykle obsahují vlákna pomalá červená) s TENDENCÍ KE ZKRÁCENÍ

• zajišťují stabilitu, fixaci těla při pohybu, držení těla v prostoru
• jsou uložena hlouběji
• vyšší podíl pomalých červených svalových vláken, které mají schopnost pracovat po velmi dlouhou dobu
• jsou přizpůsobeny k posturální funkci proto se také označují jako svaly POSTURÁLNÍ
• jsou odolnější proti únavě, snadněji se zotavují po zátěži
• mají tendenci ke zvyšování klidového napětí
• tendenci ke zkracování, zbytnění až ztuhnutí
• snadno, často až nadměrně se zapojují do pohybových stereotypů a nahrazují práci oslabených svalů
• např. velký prsní sval, horní část trapézového svalu

FÁZICKÉ SVALY (obvykle obsahujírychlá bíla vlákna) s TENDENCÍ K OCHABNUTÍ

• slouží k provedení pohybu
• jedná se tedy o svaly, které dokáží vyvinout velkou rychlost a sílu, ale pouze po krátkou dobu
• jsou uložena blíže povrchu těla
• jsou snadno unavitelné
• mají nižší klidové napětí, které vede k oslabení
• je nutné je posilovat, protože po nebudou dostatečně zatěžovány, často ochabují a jejich funkci poté přebírají svaly posturální
• nadměrně zvětšují klidovou délku
• obtížněji se zapojují do pohybových vzorců
• např. spodní část trapézového svalu, břišní svaly, velký sval hýžďový

 

Z toho, co jsme si právě uvedli, vyplývá, že posturální svaly mají tendenci ke zkrácení – měli bychom je tedy hlavně protahovat. Naopak fázické svaly je zapotřebí posilovat, aby zůstaly silné a neochably. Proč je to důležité? Je to potřebné zejména pro odstraňování svalových dysbalancí. Svalová dysbalance je nerovnováha mezi svaly. Například zkrácené svaly často přebírají funkci jiného svalu a klouby jsou jednostranně přetěžovány.

POHYBOVÉ VZORCE

Pohybovým vzorcem by se dala nazvat pohybová činnost charakteristická danému člověku. Každý z nás v běžném životě tyto pohyby vykonává, ať už pracujeme na zahradě, jdeme pěšky do práce nebo uklízíme domácnost.

• dřep
• předklon
• výpad
• tlak
• tah
• rotace
• chůze (lokomoce vpřed)

Pohyb celkově je důležitou součástí života, bez něj bychom si nezavázali ani tkaničku u boty.O správnosti provedení bychom ale mohli vést dlouhou debatu.

Cíleným posilováním nebo funkčním tréninkem komplexně, dokážeme zaměřit pozornost na partie, které potřebujeme posílit, zvyšujeme mobilitu těla a stabilitu v daných kloubech, ale dále rozvíjíme a posilujeme činnost dalších systémů, jako kardiovaskulárního, respiračního, metabolického atd.

Díky správnému a dostatečnému pohybu zároveň ovlivňujeme složení těla a jeho poměr mezi tělesnou hmotou aktivní a pasivní. Díky tomu můžeme přispět k výraznému snížení zdravotních rizik (především civilizačních chorob přinášejících další potíže).