MLÉKO… ANO? NE?

Mléko…

Všichni jej moc dobře známe, každý jej za svůj život pil, pije nebo pít bude. Řeč však nebude ani tak o mléku mateřském, ale zaměříme se výhradně na mléko kravské… Protože právě to, ať už v jakékoli podobě, je nedílnou součástí stravovacích návyků většiny lidí. Je to dobře nebo špatně? Je mléko takovým strašákem, jak se dnes začíná tvrdit? Škodí každému nebo může někomu prospívat?

Takto bychom se mohli ptát ještě dlouho a odpovědi by se mohly různit. Každou chvílí vychází jedna studie, aby mohla být vzápětí vyvrácená studií druhou.

Jsou zde ale také fakta, které nám snad pár těchto otázek zodpoví. Názor si však každý udělejme svůj vlastní.

Mléko a vápník

Faktem je, že mléko pijeme z důvodu velkého množství obsaženého vápníku, který potřebujeme proto, abychom měli silné kosti. Pokud však mléko nepijete, můžete jej stejně dobře získávat z jiných zdrojů, jakými jsou zelenina (brokolice, kapusta…), fíky, ryby, ořechy, semínka, kakaové boby, mák, mořské řasy. K tomu aby se vápník dobře vstřebal, ale potřebujeme vitamín D.

Mléko a vitamín D

Jak je to s vitamínem D? Ten si tělo umí samo vyrobit, ale jen při pobytu na sluníčku a toho v České republice není mnoho a i tak jej musíme ještě přijímat ze stravy. Je naprosto nepostradatelný pro správné fungování lidského organismu. Vitamín D obsahují tresčí játra, sardinky, losos, tuňák, ústřice, krevety, vaječné žloutky, dále samozřejmě potraviny, které byly o vitamín D uměle obohaceny, jako jsou různá rostlinná mléka. Vitamín D se vyskytuje téměř výhradně v živočišných produktech.

Teď je nasnadě otázka, proč západní civilizované země, které konzumují mléko v tak velkém množství, mohou mít tak vysoké procento výskytu osteoporózy. O acidobazické rovnováze jsme se bavili už ve článku o CUKRU. Ten právě s nadměrným množstvím živočišných produktů narušuje acidobazickou rovnováhu a tělo k její vyrovnání musí sahat do svých zásobáren v kostech.

Mléko obsahuje vápník, vitamín D a jiné vitamíny a minerály, ale kolik mléka je ještě v pořádku?

Fakt… Každý jsme jiný a také každý máme jiné potřeby.

Co jednomu dělá dobře, co tráví dobře, může být pro druhého vyloženě na škodu. Jinak to nebude ani s mlékem. V této souvislosti je kamenem úrazu intolerance a alergie na mléko. Každá z těchto diagnóz má však jiné příčiny.

Laktózová intolerance

Intolerance mléčného cukru (laktózy) – k trávení laktózy je naprosto podstatný trávicí enzym laktáza. Ta nám následně tento mléčný cukr rozštěpí na glukózu a galaktózu.

Je spousta lidí, kteří mají problém s produkcí tohoto enzymu laktázy, a proto u nich dochází k laktózové intoleranci. V České republice trpí touto intolerancí zhruba 20 %. Což je relativně malé číslo oproti zbytku světa. Pomalu se dostáváme k jádru pudla. O tom, zda Vám bude dělat mléko špatně nebo ne mohou rozhodovat vaši předci a také to, odkud pocházíte.

Naši předci a intolerance laktózy

Česká republika, Německo, Rakousko, Anglie, Švédsko, Norsko, Finsko a ostatní země okolo mají v konzumaci mléka nemalou historii, tudíž se mu začalo lidské tělo přizpůsobovat, stejně tomu je i v USA. Situace je však naprosto jiná u obyvatel Střední a severu Jižní Ameriky, Severu Afriky, Arabského poloostrova a přilehlých zemí, kde trpí intoleranci laktózy zhruba 60 a více procent. Nejhůře na tom jsou Asiaté 80 a více procent a pak především Afričané, u kterých se míra intolerance šplhá až nad 95%.

Složení mateřského lidského mléka a kravského je podobné, až na velice rozličné množství zastoupených látek. Je to především množství kaseinu.

Když si vezmeme krávu. Množství kaseinu je v jejím mléce 3,3 mg na litr. Telátko od krávy zdvojnásobí svou hmotnost za 47 dní. Na rozdíl u člověka… Mateřské mléko obsahuje 1,2 mg na litr a čas na zdvojnásobení hmotnosti miminka je okolo 120 dní. Není tedy toho kaseinu pro tělo člověka trochu hodně?

Člověk je druh, u kterého je mozek nejdůležitější… nervové zakončení se spojují a dítě je nekoordinované, nervový systém se tak vyvíjí především po narození. Na svalový růst je dostatek času. Avšak pokud kojí své telátko kráva, přenáší přes své mléko takové dávky kaseinu, aby tele opravdu rychle rostlo. Ale kasein je specifický podle svého živočišného druhu. Lidské mléko má nejnižší obsah kaseinu v syrovátce a je specializované na vývoj mozku. Tělo krávy však výhradně na to, aby co nejrychleji vyrostlo, nabralo. Člověk přeci není tele a naopak.

Určitě jste se již setkali s tézí, že člověk je jediný savec, který pije mléko i po odstavení a ukončení kojení. U ostatních zvířat se ihned po odstavení v těle přestanou tvořit enzymy k trávení mléka a dále tak mléko už niky nepije. U člověka to platí obdobně, avšak my pak přesedláme na mléko kravské.

Kasein

Kasein musíme v těle složitě trávit. K tomu potřebujeme látku chymosin, která nám to umožní… Chymosin je látka, kterou si dítě, po dobu kojení, je schopno vyrábět samo. Po odstavení se však jeho množství v těle neustále snižuje. Ke strávení kaseinu z mateřského mléka pomáhají i látky bacillus bifidus, které matka v uzlinách prsu produkuje. Díky tomu tak mléko zvládneme strávit.

Co se ale stane po odstavení a proč je kasein těžce stravitelný?

Po požití mléka u dospělých lidí, kteří již chymosin nemají, dochází k zažívacím potížím, protože mléčná sraženina je trávena přímo pepsinem (enzymem k trávení bílkovin), který je zvyklý na kyselé prostředí. Mléko, díky své zásaditosti, zvyšuje pH žaludku, což znamená, že jeho kyselost snižuje a pepsin tak nemá potřebné kyselé prostředí a jeho činnost se snižuje. Proto když už si děláme klasický proteinový koktejl, nekombinujme jej s klasickým mlékem.

Alergie na laktózu

Alergie má jinou příčinu než intolerance. Často ji zjistíme už v kojeneckém věku. Výskyt tohoto onemocnění není tak vysoký jako intolerance, ale komplikace s touto alergií mohou být značně nepříjemné. Náš organismus není schopen trávit bílkovinu v kravském mléce. Projevem často bývá atopický ekzém, trávicí potíže a někdy i dýchací potíže či nadýmání, průjmy, bolesti břicha, plynatost a podobně. Pokud člověk delší dobu i přes svou alergii dále laktózu neustále konzumuje, může si přivodit i zánět trávicího traktu.

Tak a co teď, je mléko dobré či nikoli? Názor si udělejte sami. Pro člověka, který trpí ať už intolerancí či přímo alergií, ale určitě vhodné není. Pro člověka, který mléko tráví opravdu dobře, vyloženě mu sedí… tak v rozumné míře, jako zpestření jídelníčku mohou být mléčné výrobky vhodnou volbou.

Jak poznat zda mléko trávíte dobře?

Určitě stojí za zkoušku eliminačně-expoziční test. Kdy alespoň na dobu jednoho měsíce, vyřadíte kompletně mléčné výrobky. Po měsíci se pak přidávají, avšak ne všechny najednou, ale každý zvlášť. Sami tak na sobě pozorujete, co daný den ten a ten mléčný výrobek dělá. Návod jak na tento test seženete kdekoli na internetu. Určitě stojí za vyzkoušení.